Projekty
Již od svého vzniku v roce 2010 se zaměřujeme na zajištění kvality poskytovaných sociálních služeb, které definujeme skrze potřeby, ve vztahu k řešení nepříznivé sociální situace. Uvedený koncept vychází z naší přechozí odborné praxe a je založen na pojetí člověka jako komplexu dílčích potřeb, které jsou vnímány celistvě a multidisciplinárním způsobem. Za klíčové a inovativní pojetí považujeme propojení tohoto kvalitativního konceptu do principů ve financování poskytovatelů sociálních služeb v souladu s principy veřejné podpory (tzv. SGEI). Během své realizační činnosti vždy klademe důraz na kvalitu, reálnost a aplikovatelnost svých výstupů. Považujeme však za důležité zmínit tři průřezové oblasti orientace našich výstupů:
1) Vymezení a zavedení systému „potřeb“ v rámci řešení nepříznivé situace, kdy jsme zpracovali komplexní systém potřeb uživatelů pro jednotlivé druhy sociálních služeb.
Uvedené vymezení ve své komplexnosti je unikátní, neboť se zabývá jak službami péčového charakteru, tak službami preventivními, a to ve všech jejich formách (pobytová, ambulantní a terénní), včetně specifického druhu služby – odborného sociálního poradenství.
Na regionální úrovni jsou již některými kraji aplikovány v praxi a jsou závazné jako model zjišťování potřeb a prokazování účelnosti ve vazbě na nepříznivou sociální situaci u jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb.
Regionální karty sociálních služeb podrobně definují obsah služeb, přičemž obsah služby je vymezen prostřednictvím potřeb uživatelů služby. Systém založený na potřebách uživatelů služby jasně definuje, v čem může služba uživatele podpořit, co společně s ním bude řešit. Stává se tak nástrojem vedoucím k větší transparentnosti a dává jasný obraz o činnosti služby veřejnosti, zadavateli i spolupracujícím subjektům. Sociální služba je vymezena prostřednictvím definování oblastí potřeb běžného života (jako např. péče o sebe, pracovní uplatnění, uplatňování práv), které daná služba s uživateli řeší. Tyto oblasti potřeb jsou rozvedeny do jednotlivých potřeb uživatelů služeb. Tyto potřeby jsou navíc konkrétně pomocí příkladů popsány. V návaznosti na vymezené potřeby uživatelů služeb jsou definovány výsledné kompetence uživatelů na základě působení služby.
Systém založený na identifikaci potřeb tak slouží k vyjasnění činnosti poskytovatele služby a je podkladem pro hodnocení efektivity služby formou kvalitativních indikátorů, Je tak umožněna kontrola efektivity vynakládaných prostředků z veřejných rozpočtů. Současně jde i o nástroj pro získání přehledu o tom, s jakými potřebami uživatelé služeb přicházejí (respektive jaká témata nejčastěji řeší), což je velmi důležité pro plánování krajské sítě sociálních služeb a současně i získání přehledu o tom, jak se daří potřeby uživatelů řešit, což je důležité pro plánování požadavku na finanční zajištění.
Za významný dopad považujeme, že jde i o informování veřejnosti, potenciálních zájemců a spolupracujících subjektů o obsahu činnosti sociálních služeb (o tom, s čím služba uživateli pomůže, jaká témata je s ním připravena řešit) a dochází tak při zjišťování potřeb uživatele k sestavování individuálního plánu, který je pak následně vyhodnocován a aktualizován. Za kladný efekt ze zpětných vazeb od poskytovatelů považujeme, že tento systém se stal i východiskem pro nastavení provozu a personálního obsazení služby, včetně měření dopadů činnosti sociální služby a k prezentaci výsledků navenek apod.
2) Stanovení transparentních pravidel a postupů financování sociálních služeb v souladu s principy SGEI spojených s přechodem financování na krajskou úroveň, kdy již v roce 2012 jsme zpracovali komplexní procedurální dokumentaci pro celý proces a kontrolu vynakládaní finančních prostředků na krajské úrovni. Jedná se o změnu ve financování sociálních služeb, která vyplývá ze zákona o sociálních službách, konkrétně §101a, který byl použit poprvé v případě dotačního řízení pro rok 2015.
Formulovali jsme klíčová východiska způsobu financování sociálních služeb na krajské úrovni, včetně navazujících další dokumentů, které dále rozpracovávají navrhovaný způsob financování sociálních služeb (např. Procedurální manuál, Systém monitorování finančních prostředků, Příručka pro žadatele a pro Příjemce, včetně rozsáhlé formulářové dokumentace).
Tento ucelený systém, který byl původně zpracován pro Karlovarský kraj, se stal základem aktuálního nastavení způsobu financování sociálních služeb ve většině krajů ČR, Tento proces a způsob financování poskytovatelů sociálních služeb v rámci veřejné podpory, byl prostřednictvím MPSV ČR, poskytnut krajů ČR. Multiplikační efekt byl dosažen i tím, že klíčové části rozdělení služeb dle dílčích výpočtových služeb pro vyrovnávací platbu a další ukazatele jsou použity i v aktuální Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu krajům a Hlavnímu městu Praze. Uvedený systém nadále ve spolupráci s kraji rozvíjíme.
3) Vyhodnocování elektivnosti a účelnosti financovaných sociálních služeb, kdy jsme nastavily řadu kontrolních mechanismů pro kontrolu a vyhodnocování, jak služby poskytují své služby ve veřejném zájmu. Tj. jak reagují na nepříznivou situaci a jak je jsou schopni uspokojovat. Současně na uvedené procesy průběžně školíme kontrolní týmy jednotlivých krajských úřadů. K uvedenému máme zpracování obsáhlou metodiku pro výkon kontrolních činností k vynakládaným prostředkům dle §101a zákona o sociálních službách, včetně příkladů a cvičných kazuistik. Využíváme svých znalostí ve statistických datech o sociálních službách v rámci závazného systému MPSV, který jsme i v rámci veřejné zakázky vyhodnocovali.
Velmi rádi Vám na základě Vašeho zájmu poskytneme podporu pro rozvoj kvality sociálních služeb v ČR, včetně podpory jejich optimálního financování.
kdy jsme zpracovali